Zajímavosti
JSA
Jsou týmy složené z hvězd. Jsou týmy složené z nových tváří. A pak jsou týmy složené z penzistů. Justice Society of America, alias JSA, patří do té poslední skupiny.
Momentálně mám období dohánění restů. Čili vytahuju z knihovny komiksové knihy, na které jsem zatím ani nesáhl a zjišťuji, jestli se mezi tím, nad čím jsem pohrdavě krčil nos, neskrývá nějaký klenot. Občas mě něco příjemně překvapí (Hard Time: 25 to Life, Ocean, Orbiter), občas ne (Wonder Woman). JSA… no, k tomu se ještě dostaneme.
Především, JSA je tým složený z vykopávek. Taky se poprvé objevil už v roce 1940 a na rozdíl od ostatních skupin není složený z úspěšných sólistů. Do týmu patřil kupříkladu okřídlený Hawkman, démon pomsty Spectre, hodinový Hourman, mystický Doctor Fate a zvětšující se Atom. Ani jedna z postav není extra nijak zajímavá, takže není divu, že když se dala dohromady hvězdnější JLA, v čele se Supermanem a Batmanem, tak JSA postupně vytlačila nejprve do jiného vesmíru a pak úplně do čudu.
Ovšem jelikož se v komiksu všichni a všechno vrací, tak se vrátili zpátky i členové JSA. Samozřejmě, protože už nebyli nejmladší, přitáhli sebou i pár následníků a nových členů. Návrat to byl docela zajímavý – v komiksu není moc zvykem, že by hrdinové stárli a tým složený z takovýchhle vykopávek byl zase něco nového. Taky se na tom hodně stavělo, na problémech se stárnutím, na generačních rozdílech a na kontrastu mezi hrdiny Zlaté éry a těmi současnými.
Jenže to dlouho nevydrželo a brzo se dostavila nuda. Aspoň u mě. I když to psal solidní Geoff Johns, který to přebral po scenáristovi a – bohužel – režisérovi Davidu Goyerovi (Blade III), tak z postav nedokázal téměř nic vymáčknout. Některé se obrátí ke zlu, některé umřou či jsou zraněné, ale na rozdíl od třeba Outsiderů či Teen Titans mi byla většina hrdinů naprosto ukradená.
Zřejmě měli stejní pocit i jiní lidé, takže se využila DCčkovská perestrojka, a spolu s ní se rozjela i novější verze JSA. Geoff Johns zůstal, ale patrně dostal trochu volnější ruku a k veteránům si mohl vybrat nějaké své vlastní hrdiny. Hrdiny, kteří by mohli slibovat větší pnutí a zajímavější konfilkty. Třeba nový Starman, který má svou základnu v cele blázince (trpí silnou schizofrenií) a nesnáší pohled na mrtvé. To se pak nehroutí jen on sám, ale i všechno kolem něj. Dále je to zrzavá šprtka ovládající vítr, která mi stylem připomněla Paris z Gilmorových děvčat, agresivní mlátič s hrdým jménem Damage či syn Catmana (ano, skutečně někdo takový existuje).
Zatím je venku jen pár dílů, ale našlápnuto to má hezky – tak se uvidí, co se dokáže z nových postav a jejich problémů vytěžit. Momentálně zaujme především kresba Dale Eagleshama a Arta Thiberta, která je sice klasická, ale propracovaná a dynamická.
P.S. A ano, obálky jsou skutečně od Alexe Rosse.
kliknutím na náhled zobrazíte obrázek v plné velikosti
6.3.2007 vložil Jiří Pavlovský Komentáře: 0